Psychologička a rodinná terapuetka Iveta Klečková bola online

Psychologička a rodinná terapuetka08.11.2016 |

Deti by nemali byť až nadmieru preťažované krúžkami a rôznymi aktivitami. Ak má byť dieťa v nejakom športe úspešné, najdôležitejšia je vnútorná motivácia, odkázala rodičom odborníčka.

Dieťa sa pri športe učí odolnosti, prekonávaniu prekážok, vlastnej zodpovednosti a získava aj vyšší pocit sebavedomia. Zároveň sa stáva odolnejšie voči neúspechu, lebo popri víťazstvách zažije aj prehry a musí sa s nimi vyrovnať.

Pravidelné športovanie ovplyvňuje psychiku dieťaťa veľmi pozitívne. Pri fyzickej záťaži prichádza k odbúravaniu stresových hormónov a tiež k vylučovaniu endorfínov. Po športe sa cítime lepšie. Vo východných filozofických systémech je dokonca pravidelná pohybová aktivita uvádzaná ako zdroj rovnováhy a koncentrácie psychiky.

V dnešnej dobe je pre deti športovanie dôležitejšie jako kedykoľvek predtým.  Šport je totiž vhodnou kompenzáciou sedavého spôsobu života a neustáleho pôsobenia modernej techniky na ich nervový systém.

Najdôležitejší pri športovaní dieťaťa je pozitivny vzťah rodiny k športu. Práve rodičia sú tými, kto ovplyvňuje, ako dieťa trávi svoj voľný ča a kto privádza dieťa k športu. Je veľmi dôležité, aby šport dieťa bavil.

Vplyv pravidelného športovania na psychiku dieťaťa je podložený mnohými výskumami a je dokázané, že deti, ktoré pravidelne športujú, sú obratnejšie a preto v skupine rovesníkov obľúbenejšie.

O odborníčke

Mgr. Iveta Klečková vyštudovala psychológiu na Filozofickej fakulte Univerzity Karlovy v Prahe. Vedomosti okrem Česka získavala aj v Kanade. Vo svojej praxi sa zameriava na psychosomatické problémy, riešenie krízových situácií, venuje sa rozvodovej problematike, ako aj problémom v rodine, problémom s výchovou detí, interpersonálnym vzťahom či psychodiagnostike.

Odborníčka vám odpovedala dnes popoludní na všetky otázky týkajúce sa vplyvu športu na psychický vývoj dieťaťa, poradí vám, podľa čoho šport vyberať, čo si všímať či ako ratolesť k športovaniu motivovať.

 


Online rozhovor

12:36 - otázka od: Marika Dobry den p. Kleckova, je pravda, ze dieta si voli sport, ktory koresponduje s jeho povahou? Extroverta to taha do kolektivu a introvert bude chciet bojovat sam za seba? Mam stvorrocneho syna, ktory sa zatial javi skor ako introvert, takze mam ocakavat, ze si podla toho zvoli druh sportu v neskorsom veku? Dobrý den, paní Mariko, Možné to je, ale osobně neznám výzkum zaměřený na tuto otázku, abych mohla odpovědět, že to tak je. Proč myslíte, že je Vás syn introvert? Domnívám se však, že to, jaký sport si zvolí Váš 4 letý syn především v současné době více záleží na tom, s jakými sporty ho seznámíte vy, jako rodiče. Jaké sporty Vás osobně baví a se synem je děláte. To, co Váš chlapec může vidět a sdílet s Vámi, ho utváří a k tomu si nějakým způsobem buduje vztah. Tedy vy jste ti, kdo ovlivňují jakým směrem se Vaše dítě vydá. Introverzi a extroverzi lze exaktně potvrdit jen na základě výsledků z psychologických testů. Ale z toho, jak se dítě chová, můžeme odvodit, co mu je blízké a co nikoli. Existují děti, které mají díky své povaze (neprůbojnost, stydlivost, nízké sebevědomí, či naopak agresivita, impulzivní jednání apod.) obtíže se začleněním v kolektivu, a to se týká i sportu. Proto je vždy dobré, abyste vybírala především sport, či sportovní kroužek, kde mají laskavý přístup k dítěti a povzbuzují ho, upozorňují více na jeho dobré a silné stránky než na to, co se mu nedaří. Velmi mnoho v tom zmůže trenér či lektor, jeho osobnost a přístup k dětem a v neposlední řadě i Váš pozitivní postoj. Přeji Vám hodně štěstí při rozhodování. Příjemný den, Iveta Klečková

12:43 - otázka od: Martina Dobry, ako vlastne pohybova aktivita vplyv na psychiku dietata? Dobrý den, paní Martino, V odborné literatuře se uvádí, že pravidelný sport alespoň 3x týdně po dobu nejméně dvaceti minut ovlivňuje emoční mozek. Říká se mu mozek v mozku, je to nejstarší část mozku, má odlišnou strukturu, jiné buněčné uspořádání, vyvíjí činnost nezávisle na mozku a tento emoční mozek kontroluje vše, co řídí psychickou rovnováhu. Tedy pokud vytrváme a pravidelně cvičíme, mnohem lépe se psychicky cítíme. Není třeba cvičit mnoho, ale hlavně pravidelně.  Pravidelných pohybových aktivit se dokonce využívá při léčbě depresí, zde mohu zmínit komparativní výzkum léčby deprese, v němž byly sledovány dvě skupiny depresivních pacientů. První skupina brala pouze antidepresiva a druhá skupina kromě antidepresiv 3x týdně běhala nejméně po dobu 30 minut. Pacienti byli sledování 4 měsíce. Druhá skupina z dlouhodobého hlediska dopadla mnohem lépe, neboť nedocházelo k relapsům deprese v takové míře jako u první skupiny. Lze tedy konstatovat, že sport má nesporně pozitivní vliv na psychiku člověka. Dále se při sportu vylučují endorfiny, díky nimž zažíváme pocity blaha a spokojenosti. Sportem rovněž dochází ke koherenci srdečního rytmu. Sportem se okysličuje celé tělo, tedy i mozek (to je dobré pro kognitivní procesy – myšlení, paměť, pozornost). Toto velmi stručně k tomu, k čemu je sport dobrý obecně. Ještě by se toho dalo napsat mnohem více, ale toto vnímám jako základní. Samozřejmě, že toto platí i pro děti. Děti se navíc díky sportu učí překonávat překážky, stávají se odolnější, zažívají pocity úspěchu, ale i neúspěchu, s nímž se musí vyrovnat. Učí se disciplíně a vidí, že když pracují na sobě, zlepšují se jejich dovednosti. Dovednosti lze totiž získat jen praxí. Také se učí komunikovat s vrstevníky a přijímat svou roli v kolektivu. Učí se respektovat trenéry. A četné výzkumy rovněž potvrzují, že děti, které jsou fyzicky zdatné a obratné, jsou ve skupině vrstevníků velmi dobře hodnoceny. Příjemný den přeji, Iveta Klečková

12:52 - otázka od: Iveta Dobry den, moja dcera ma devät rokov a zatial neinklinuje k ziadnemu sportu. Chcem, aby mala nejaky pohyb, no ona len cele dni vysedava doma a vyzera to tak, ze ju ziadny sport nebavi. Ako ju presvedcit k tomu, aby zacala sportovat? Dobrý den, paní Iveto, Potřebovala bych od Vás vědět mnohem více informací ohledně životního stylu Vaší rodiny a toho, jak to vlastně vypadá, když Vaše dcera jen "vysedává" doma. Co to vlastně znamená ? Co v té chvíli dělá? Dívá se na TV? Je na počítači? Maluje si? atd. Velmi mnoho záleží právě na tom, jaký vztah máte ke sportu vy, jako rodina. Jak vlastně trávíte volný čas? Aktivně nebo pasivně? Děti mnohdy zcela neúmyslně vplouvají do modelu, který vidí doma. Je to stejné jako s jídlem. To, jak jí rodina, tak jí děti, to, jak se chová rodina, tak se chovají děti. A obvykle je to stejné i se vztahem ke sportu. Myslím, že pomalými a postupnými kroky, můžete dosáhnout úspěchu a pro sport se ji pokusit motivovat. Zcela jistě platí, že tlakem a silou nic nezmůžete. Naopak laskavým a pozitivním přístupem, lze docílit mnohem více. Mluvila jste s Vaší dcerkou? Ví o tom, že Vás trápí, že nesportuje? Že byste byla ráda vy a Váš manžel, aby sportovala? Víte co by ji bavilo, je nějaký sportovec, kterého Vaše dcerka obdivuje? Má nějakou dobrou kamarádku, s níž by mohla začít navštěvovat nějaký sportovní kroužek? Některým mým klientům se osvědčilo začít sportovat spolu. Dokážete si představit, že byste s Vaší dcerou chodila na pravidelné svižné procházky, či začala sportovat (kolo, brusle, plavání atd.)? Mohly byste tak vzájemně trávit čas a povzbuzovat se apod. Variant je jistě mnohem více, jde o to se nevzdat a pokusit se Vaše dítě pro sport nadchnout a motivovat. Ukázat mu v čem je to hezké. Každý malý pokrok je potřeba chválit a pozitivně oceňovat. Všímat si toho a vyzdvihávat to, co Vaši dcerce půjde a již jen to, že prokáže odvahu a začne na nějaký sportovní kroužek chodit je potřeba ocenit :) Hodně štěstí Vám přeji, Iveta Klečková

13:01 - otázka od: Olga Kedy je vhodne dieta prihlasit na sportovy kruzok? Podla coho spoznam, ze uz je spravny cas? Dobrý den, paní Olgo, Osobně se domnívám, že je to velmi individuální a nelze říci konkrétní věk. Já zastávám názor, aby děti začaly sportovat v předškolním věku pozvolna a pomalu. Záleží na dítěti, na rodičích a na chuti dítěte sportovat, ale i na životním stylu rodiny. Nicméně lze rozpoznat vztah dítěte ke sportu a to, nakolik je aktivní a co ho baví. Toto ví nejlépe samozřejmě rodiče, kteří ho nejvíce znají. Uvedu Vám příklad: Pozorujete-li na své např. 3 leté dceři, že ve volných chvílích poskakuje a tančí a dělá to opakovaně a baví ji to, má z toho radost, můžete se spolu pobavit o tom, zda by chtěla chodit do kroužku, kde by se to naučila lépe od někoho, kdo to moc dobře umí. Dokonce se s ní můžete domluvit, že se půjdete podívat na nějaké lekce, aby měla představu o tom, jak to vlastně na tréninku vypadá. A jak se dá naučit být dobrou tanečnicí. Máte-li chlapce, kterému je 5 let a je vidět, že rád pořád a často kope do balónu, baví ho to, vyplňuje si tím volné chvíle, je dobré ho přihlásit na nějaký sportovní kroužek, kde bude hrát fotbal nebo dělat míčové hry apod. Někdy se doporučuje v předškolním věku vybrat všestrannost, kde se časem ukáže, na co by se dítě mělo orientovat, co ho nejvíce baví a co mu nejlépe jde. Z psychologického hlediska je důležité, aby děti sportovaly s radostí, a proto, že je to baví. Jestli dítko začne ve 3 nebo v 5ti letech, až tak důležité není. Příjemný den přeji, Iveta Klečková

13:06 - otázka od: Gabika Dobry den, rada by som sa opytala, ake sporty su vhodne pre deti v predskolskom veku? Dakujem. Dobrý den, paní Gabiko, Zde si netroufám odpovědět konkrétně, neboť se domnívám, že zde by lépe odpověděl člověk se vzděláním z Fakulty tělesné výchovy a sportu. Ale z psychologického hlediska, jak jsem uvedla v předcházející odpovědi, je důležité, aby dítě sport bavil a byl to pro něj příjemně strávený čas. Osobně dávám přednost sportům pro děti v předškolním věku, kde jsou laskaví trenéři, kteří mají rádi svou práci a práci s dětmi, neboť to do značné míry ovlivní vztah dítěte ke sportu i nadále. Pozitivní osobnost trenéra ovlivní i ochotu dítěte překonávat překážky a jeho vůli chodit na tréninky. Také je dobré pozorovat pohybovou aktivitu dítěte, co dítěti “jde” a v čem je šikovné a podle toho volit typ sportu. Tolik z hlediska psychologického. Hezký den, Iveta Klečková

13:10 - otázka od: Zuzana Co robit, ak dieta uz nechce chodit na sport, ktory si vybralo? Ako odlisit “lenivost/vzdorovitost/naladovost” od faktu, ze mu tento sportovy kruzok naozaj nesadol? Dobrý den, paní Zuzano, Mě by zajímalo, co si o tom myslí Vaše dítě? Jak „to“ vypadá, jak se „to“ chová, když Vaše dítě nechce na trénink chodit? Je něco, co Vám "zabere“ na to, aby Vaše dítě chtělo jít? A také by mne zajímalo, co si o tom myslí trenér? Podle toho lze poté více rozpoznat, o co se jedná. Nejsnazší je, abyste si spolu promluvily. Co se děje, co se změnilo. Také je dobré, aby Vaše dítě vědělo, že si o něj děláte starosti, a proto se ptáte. Někdy se stává, že dítě přestane kroužek bavit (důvodů může být mnoho: něco se mu nedaří, něco se děje v kolektivu, něco se dítěti stalo na tréninku, někdo mu řekl něco, co se ho dotklo, nebo je prostě jen unavené a nebo je to typ sportu, který mu skutečně nesedne a ani nejde atd.) Na základě toho, co zjistíte, se potom můžete zachovat. Není dobré hned se vzdát a kroužek vyměnit, na druhou stranu není dobré, pokud dítě opravdu nechce chodit, ho nutit. To by nebylo vhodné a mohlo by to způsobit více škody, než užitku. Zkuste si promluvit, zkuste se dohodnout. Pokud na tím přemýšlíte a ta otázka Vás trápí, můžete navštívit psychologa a s jeho pomocí se rozmyslet, co pro Vás a Vaši rodinu a zejména Vaše dítě bude to nejpříjemnější a nejlepší rozhodnutí. Mnoho štěstí přeji, Iveta Klečková Přeji Vám příjemný den. IK

13:26 - otázka od: Nika Co robit, ak maju deti problem s pravidelnou dochadzkou v ramci sportovych kruzkov? Co robit, ak maju problem prekonat sa (najma rano pri vstavani)? Ako s nimi v tychto okamihoch pracovat? Dobrý den, paní Niko, Potřebovala bych vědět ke konkrétnímu případu více informací, abych mohla odpovědět. Obecně lze říci, že je důležité, co sport pro samotné dítě znamená a zda ho baví a jeho vlastní úspěchy ho motivují pokračovat dále. Zda je to jeho chtění být ve sportu dobrý, či zda je to chtění jeho okolí. To je myslím prvořadé. A z toho lze poté vycházet, logicky bude toto jednodušší pro dítě, které samo chce být dobré a chce být ve sportu úspěšné, než pro dítě, které tam chodí, protože musí. S motivací se dá určitým způsobem pracovat, ale nejdůležitější je právě motivace vnitřní (chtít být dobrý, chtít uspět, chtít něčeho dosáhnout atd.) Vyžaduje to však nasazení mnohem více sil, jak od Vás, tak i od dítěte. Ráda uvádím příklad Martiny Sáblíkové, která to v mládí a dětství neměla lehké. Četla jsem s ní krásný rozhovor v projektu Cesta ke hvězdám, kde i ona popisuje, jak pro ni byly nelehké začátky, kdy musela kloubit školu s náročnými tréninky a ranním vstáváním. Pro děti je dobré, pokud vidí, že nyní úspěšný vrcholový sportovec se se stejnými pocity a problémy potýkal v jejich věku. Co se týče ranního vstávání, zde bych opět potřebovala konkrétně vědět, jak to vypadá, jak se dítě chová, když nemůže vstát apod., abych mohla více říci. Obecně lze říci, že je dobré upravit režim spánku a vstávání (někdo potřebuje na probuzení chvíli, jiný delší čas.) Je dobré si s dítětem promluvit o tom, jaký má nápad, jak by se to dalo zlepšit, co by potřebovalo. Ze zkušenosti mých klientů mohu říci, že děti občas vymyslí něco maličkého, co jim nakonec dobře zafunguje. Pokud by Vás to více zajímalo, asi by bylo dobré vyhledat psychologa a probrat detaily s ním. Příjemný den přeji, IK

13:31 - otázka od: Bohumila Ďurišová Do akej miery moze byt dieta pocas tyzdna fyzicky a psychicky zatazene ulohami mimo povinnej skolskej dochadzky? Dobrý den, paní Bohumilo, Děkuji za Vaši otázku, to je velmi důležité. Je to opět velmi individuální a samozřejmě to souvisí s tím, kolik je dítěti let a také s tím, jak se mu daří ve škole. Je velmi důležité, aby děti měly kromě školy a kroužků, také čas na to být dětmi. Prostě si jen tak hrát a klidně se i třeba chvilku "nudit". Není dobré, aby ze školy běžely každý den na nějaký kroužek a maximaizovaly tak využití času. Potřebují se naučit i odpočívat a relaxovat. Aby do budoucna věděly, že je důležité jak pracovat/sportovat, tak i odpočívat. Jinak to bude vypadat u prvňáčka, který nastoupil do školy, a to je již samo o sobě velká změna a zátěž a jinak u dítěte ve 4. třídě, či v 7 třídě. Vy vaše dítě znáte nejlépe. Víte, jak se cítí, jak se mu daří, co ho baví a poznáte, kdy je přetažené. Nejlepší je zařídit se podle Vašeho pocitu a pozorování reakcí a ev. změn v chování Vašeho dítěte. Shrnuto: Se sportem začínat pozvolna a pomalu s ohledem na věk a povahu dítěte, postupně přidávat, trpělivě a s láskou a s prostorem pro dostatek odpočinku. Mnoho štěstí přeji, Iveta Klečková

13:34 - otázka od: Tamara Dobrý deň, oplatí sa dať k odborníkom testovať dieťa, na aký šport má nadanie alebo stačí spoľahnúť sa na intuíciu? Dobrý den, paní Tamaro, Nemyslím si, že takový test v psychologii existuje, osobně žádný takový neznám, a pokud existuje, tak zcela jistě není standardizovaný s normami pro ČR či SK. Tedy velmi pravděpodobně by tento test neměřil, co měřit má. Asi by to nakonec ani nebylo dobré vybírat takto vědecky, který sport má dítě dělat, neboť bychom se tak ochuzovali o možnost vybrat si, co chceme, či co chtějí naše děti a co máme rádi. Představme si situaci, kdy by v nějakém testu dítěti vyšlo, že má vynikající vlohy pro to, aby byl úspěšný maratónský běžec. Ale nic by mu to neříkalo, nechtělo by trénovat běh, ba dokonce by vůbec nikdy nechtělo být maratónským běžcem a velmi by ho bavila např. košíková? Co potom? Jak by to vypadalo? Nutili bychom dítě dělat něco, co nechce. Nemělo by žádnou motivaci, žádnou chuť, jeho motivace by byla pouze ta, že mu rodiče řekli, že mu v testu vychází, že může být vynikající vytrvalostní běžec a proto bude trénovat běh. A to je velmi málo. Proto, abychom něco dělali, musíme mít vůli a motivaci. Tedy cíl a chuť. A to by v tomto případě bylo velmi chabé a troufám si tvrdit, že takováto nechuť ke sportu v dětství může velmi negativně ovlivnit celkový postoj dítěte ke sportu vůbec. Vždy je dobré vycházet z toho, co dítě chce, co ho baví, v jakém pohybu se cítí dobře a spokojeně, z čeho má radost a na tom stavět a v tom jej povzbuzovat. Spíše bych se tedy řídila pocitem a pozorováním toho, co dítě rádo dělá. Příjemný den přeji, Iveta Klečková

13:52 - otázka od: Lea Osemrocneho syna bavi kazdu chvilu iny sport a chce sa mu venovat. Chvilu je nadseny pre hokej, zacne s nim a po dvoch - troch mesiacoch ho to uz nebavi, potom chcel karate, tak sme ho dali na karate, po troch mesiacoch ho ani to nebavilo a trpel, ked mal ist na trening, neskor zacal s futbalom, tam este ako-tak chodi, ale uz si zacina hladat vyhovorky, preco nemoze ist na trening a zacal tuzit po plavani. Ako sa da toto podla vas riesit? Dobrý den, paní Leo, zde by bylo asi dobré, kdybyste navštívili psychologa či rodinného terapeuta a probrali s ním Váš případ detailněji. Zdá se, že v systému něco funguje jinak než má. Buď vy mu změnu příliš umožňujete nebo Váš synek nemá příliš velkou výdrž či motivaci zůstat u zvoleného sportu. A nebo něco jiného, k čemu by právě bylo potřeba se mnohem více doptat. :) Určitě se s tím dá dobře pracovat a zjistit co a jak. Zkuste ho podpořit, pohovořit s ním a pokud by se to nezlepšovalo, asi bych volila návštěvu odborníka. Hezký den přeji, IK

13:59 - otázka od: Gabika Dobry den p.Keckova.Mam 10 rocneho syna s ADHD poruchov je nadmerne hyperaktivny chodi na bojove umenie ikido ale stale to nieje dost aky sport by ste mi odporucili pre hyperaktivne dieta Dobrý den, paní Gabiko, nemyslím si, že lze úplně sportem "vyeliminovat" ADHD. Je dobré, když Váš syn chodí na aikido, to je cesta harmonie a měl by se i učit oné filozofii. Záleží asi velmi i na trenérovi a na tom, jak umí s dětmi pracovat. Zkuste si promluvit s trenérem, co si o synovi ve skupině myslí a jak to vnímá on. Ev. co by Vám doporučil. Mě se Aikido líbí, jde o to, zda to sedí Vašemu synovi a líbí se to i jemu. A jde o to, co vy od toho, že Váš syn chodí na Aikido očekáváte? Hezký den Vám přeji, Iveta KLečková

14:01 - otázka od: Zuzana A. Dobrý deň, prosím Vás, je možné, že 10-ročného syna ovplyvnili hokejové tréningy natoľko, že začal byť agresívnejší ako predtým? Hokej je pre neho všetkým, no kým predtým sa správal slušne, teraz začal byť omnoho nepríjemnejší, je agresívny, keď sa mu nedarí, búcha päsťou po stole a pod. Dobrý den, paní Zuzano, ano možné to je, na druhou stranu to může být i něco jiného. Změna v chování Vašeho syna může znamenat i něco jiného (potíže ve škole, v rodině s kamarády, přetížení apod. ) Zde by bylo asi dobré vyhledat psychologa a konkrétně probrat Vaši situaci. Obecně lze říci, že děti často reagují změnou v chování právě, když se něco děje. Buď agresivitou nebo naopak uzavřením se do sebe. A nebo je to pouze přechodné období, jde o to, jak dlouho to trvá a co Vám na to zabírá. Hodně štěstí přeji, IK

14:03 - otázka od: Anka Vedeli by ste mi poradiť, aké športy sú z hľadiska psychického vývoja dieťaťa vhodné v štyroch rokoch? Treba začať už s cielenou prípravou na nejaký konkrétny šport alebo stačí, keď si na ihrisku pokope loptu, zabicykluje, v lete trochu popláva v bazéne a podobne? Dobrý den, paní Anko, na tuto otázku jsem odpovídala již cca 2x výše, zkuste vyhledat tedy v předcházejících odpovědích. Pěkný den. IK

14:15 - otázka od: Katka Dobrý deň p. Kleckova, môj syn má 8 rokov, podľa jeho správania ho zaraďujeme ku flegmatikov. Športuje hokej. Je to podľa Vás správny výber športu pre neho? S hokejom sme začali zo zdravotných dôvodov, mali sme problém s koordináciou tela a chôdzou. Čo sa týka hokeja, zbožňuje ho, len na tréningoch, ak ho nepoznáte sa javí ako lajdák, ale vždy spraví to čo mu povedia. Jeho motto je: "Netreba robiť veci rýchlo, ale tak, aby to bolo bez chyby a správne." Na zápasoch vyniká ako talentovaný hráč, no na tréningoch ako šedá myška. Dobrý den, paní Katko, mě by zajímalo, co si o tom myslí Váš syn. Jaký je jeho pohled na věc. Píšete, že hokej zbožňuje, z toho mne napadá, že pak to znamená, že to je ten správný sport pro Vašeho syna. Jak to vlastně vypadá, když se chová jako lajdák? Co to znamená, protože na druhou stranu píšete, že na tréninku udělá vždy to, co mu poví trenér. V zápasech vyniká jako talentovaný hráč. Zkuste si promluvit se synem, popište mu Vaše pocity a to, co Vám dělá starosti. Nekritizujte. Vysvětlujte. Také můžete projít se synem příběhy různých sportovců, kteří se v dětství potýkali s nejrůznějšími obtížemi při trénování a skloubení náročných tréninku s výkony ve škole a dnes jsou z nich špičkoví sportovci. Pěkné rozhovory se sportovci jsou součástí projektu Poznejte hvězdy zítřka, kdyby Vás to zajímalo, můžete si to vyhledat. Mimo jiné zde své zkušenosti popisuje i Martina Sáblíková, mnohonásobná olympijská vítězka. Ještě mne napadá otázka, proč si vlastně myslíte, že hokej pro Vašeho syna není ten správný sport? A také mne napadá k mottu Vašeho syna, že mu to vlastně docela funguje, pokud na zápase podává výborné výkony. Jak vidíte, musela bych se Vás více doptat. :) Bude-li Vás to více trápit, není na škodu vyhledat psychologa. Hezký den Vám přeji, IK

Fotogaléria


Foto: red.
Zdroj: az

Diskusia